DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Zlato

Investiční ZLATO & investiční STŘÍBRO

Investiční zlato aneb finanční rezerva skrytá v cihle

Investiční zlato aneb finanční rezerva skrytá v cihle
Češi objevují v posledních letech čím dál víc kouzlo ukládání peněz do investičního zlata. Mohou si vybírat z malých zlatých mincí i slitků, které dosahují váhy až jednoho kilogramu. Zlato je chrání před inflací, protože si stále udržuje stejnou kupní sílu.
Věra Tůmová, rubrika: Jak na to, 11.02.2008, 15 komentářů
 
Tisknout
 

Kdo chce investovat do zlata , ale necítí se jako numismatik, může ho zajímat nákup takzvaného investičního zlata. To může mít podobu investičních zlatých mincí a slitků. Na rozdíl od pamětních mincí jsou vhodné i pro investice velkých částek.

Co je třeba vědět při koupi investičního zlata

  • Investiční zlato je především finanční zabezpečení pro nepříznivé situace.
  • Nevyskytují se padělky a váhu zlata si může každý ověřit, zkoušku ryzosti provede každý klenotník.
  • Zachovalost investičních mincí se nesleduje podle numismatických měřítek, protože prochází oběhem (Cena dvou investičních mincí je stejná ačkoli jedna je nová v plastovém obalu a druhá nese známky oběhu).
  • Kvalitní zlatá rezerva by měla obsahovat slitky různých velikostí.
  • Platba v hotovosti je zákonem omezena na 15 000 Euro (cca 1 kg zlata).
  • Kdo chce koupit větší množství zlata, musí se domluvit předem a nejspíš bude platit přes banku, kde bude muset případně doložit původ peněz.

Na rozdíl od pamětních mincí, které svou hodnotu většinou znásobí, mají investiční mince charakter „zajišťovací“.Jinými slovy chrání investované peníze před působením inflace, protože zlato neztrácí kupní sílu.

Nákup investiční zlaté mince o váze 1 troyské unce (1 oz = 31,1034807 gramu) je podle numismatika a specializovaného obchodníka s investičním zlatem Pavla Trtíka o několik jednotek procent dražší než cena za "virtuální" unci na burze, má ale na rozdíl od virtuálního zlata, do něhož lze investovat prostřednictvím podílových fondů či investičních certifikátů, výhodu v tom, že investor mincipřímo vlastní. Nemusí se tak obávat případného krachu společnosti, do které investoval přes burzu.

Investiční mince vydávají mincovny v neomezeném množství, zpravidla podle zájmu investorů. Mívají i velmi zdařilé výtvarné zpracování, které zvyšuje popularitu jednotlivých titulů. Příkladem jedné z velmi úspěšných mincí považovaných za světovou špičku je třeba zlatá mince „Vídeňský filharmonik“ ve čtyřech velikostech, která se razí od roku 1989.

Investiční zlato, takzvané fyzicky alokované zlato, zahrnuje i zlaté slitky, lidově označované za zlaté cihly. V Evropě se nejčastěji prodávají slitky podle metrického systému v jedenácti velikostech, přičemž do váhy 100 gramů jsou ražené a od 250 gramů výše lité. Investiční zlato se zpravidla prodává ve vysoké ryzosti (999,9), kterou podle značky garantuje právě rafinér, tedy výrobce. Seznam rafinérů celosvětově čítá ani ne stovku firem. Jen někteří z nich ale přikládají ke svým slitkům certifikáty, které potvrzují čistotu a původ slitku. Jedním z nich je například ARGOR HERAEUS.

Jednotliví tuzemští prodejci prodávají i nakupují jen některé „značky“ investičního zlata. Kdo chce mít tedy zajištěn bezproblémově i případný odkup, měl by investiční zlato prodávat tam, kde jej nakoupil. Při zpětném odkupu investičního zlata od jiné značky než prodejce nabízí, sice majitel zlato prodá na základě individuálně sjednané ceny také, bude to ale pro něj o něco méně výhodné. „Vedle individuálního ohodnocení totiž cena při odprodeji musí pokrýt i odvoz takového zlata do zahraničí, kde je zajištěn prodej,“ vysvětluje Trtík.

Hodnota investičního zlata je dána hmotností a aktuální cenou na mezinárodním trhu se zlatem, zpravidla v Londýně. Do ceny se promítá také kurz dolaru (USD) k domácí měně.

 
 
Zdroj: www.zlate-cihly.cz

Podle expertů v oboru numismatiky by měla míra zastoupení zlata v portfoliu investora činit zhruba 5 – 15 procent. „I když se rozhodnete uložit určitou částku do vlastních zlatých rezerv,není výhodné ani praktické realizovat celý nákup najednou. Doporučuje se nakupovat menší množství zlatých slitků či mincí pravidelně a postupně tak zlaté zásoby zvyšovat. Kupující tím získá i lepší průměrnou nákupní cenu,“ dodává Trtík. Investor s menším rozpočtem podle něj může nakupovat například mince ve váze 1/4 Oz za dnešní cenu okolo 4000 korun a větší investor může nakupovat rovnou zlaté cihly ve váze 1 kilogramu v aktuálních cenách okolo 550 000 korun. Prodejní i výkupní cena investičních mincí i slitků se mění denně. „Největší výhodou zlata je jeho likvidita a fakt že neztrácí hodnotu i když se jeho cena mění. S tím je ale svázána i určitá slabina zlata – nevytváří významný výnos a proto se s nadsázkou říká že zlato je neplodné,“ dodává Trtík.

V posledních letech roste zájem Čechů o investiční zlato, které je v celé Evropské unii osvobozeno od DPH. Zájemci o koupi investičního zlata se v Česku rekrutují z různých sociálních kruhů a většinou jej nakupují osobně. Málokdy se prý stane, že by někdo poslal za sebe prostředníka. Nelze ani jednoduše odhadnout, zda v Česku investiční zlato kupují více ženy či muži. U sběratelských a numismatických předmětů podle prodejců převažují mezi kupci muži. Tedy až na výjimky, kdy se manželky či přítelkyně vypraví koupit svému muži dárek.

http://www.obchodsezlatem.cz/?pg=produkty&k=&p=1&z=3&seradit=hmotnost

Kalkulačka inflace: jak se znehodnocuje česká koruna?

Koruna už není, co bývala. Zajímá vás relativní kupní síla české měny v Československu a v České republice od roku 1954 až do současnosti? Chcete vědět, co s vašimi penězi napáchala inflace a jak se znehodnocovala koruna za poslední půlstoletí? Máme pro vás unikátní kalkulačku, která pracuje s reálnými historickými daty. Tedy – od roku 1954 do roku 1989 kalkulačka počítá s meziroční inflací odhadnutou na 3,3 procenta (ano i za socialismu se peníze znehodnocovaly, i když se nás soudruzi snažili přesvědčit o opaku), po roce 1989 pak vycházíme z meziroční inflace, jak ji pravidelně zveřejňuje statistický úřad.

Spočítat si můžete nejen to, kolik korun byste dnes museli vytáhnout z peněženky, abyste si mohli pořídit nákup, za nějž byste v roce 1984 zaplatili dvěma tisícikorunami. Postupovat můžete i obráceně: spočítáme vám, kolik československých korun by v roce 1970 stačilo k tomu, abyste si nakoupili stejné zboží, za které dnes „vyhodíte“ deset tisíc korun českých.

Naše kalkulačka vám zároveň zobrazí průměrnou míru meziroční inflace za celé období. Vzhledem k tomu, že za socialismu žádné oficiální statistiky inflace neexistovaly, jsou však údaje před rokem 1989 pouze orientační

http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/startuje-prodej-statnich-dluhopisu-spocitejte-si-kolik-vam-vynesou.html#video_855378